Lovecký zámeček ve mstišovské oboře, který v září roku 2018 vyhořel, už zase slouží pocestným a výletníkům. Kromě střechy nad hlavou nabízí českou a zvěřinovou kuchyni, nápoje a pizzu. V létě pak příjemné posezení na terase a v případě nepřízně počasí zázemí v restauraci, provoněné novotou a dřevem.

V sobotu 2. července byl zrestaurovaný objekt po čtyřech letech náročných oprav slavnostně a oficiálně uvedený znovu do provozu. Majitelé Loveckého zámečku, který lákal odnepaměti zajímavou architekturou, atmosférou a prostředím, se budou znovu snažit navázat na dobu jeho slávy.

Podaří se?

Říká se, že k tomu, co je dobré, si lidi najdou cestu sami.

Taky je ale známo, že závist a nepřejícnost dokážou postupně jakoukoliv snahu zadupat. A na novém startu, po maratonu jednání s úřady, stavebníky a zajišťování potřebných financí, který v tomto případě znovuzprovoznění objektu předcházel, může být člověk zranitelný. Vědí to dobře i hyeny.

Už v průběhu rekonstrukce se objevili kritici, kteří na majitelích nenechali suchý ani proslulý chlup. Někteří motivovaní závistí, jiní kritizovali z principu, protože sami získali od Boha dar bezchybnosti a ti ostatní kritiku používali jako zástěrku ke svým populistickým prohlášením v předzvěsti blížících se komunálních voleb.

Nebudu tu operovat argumentem, že rekonstrukce byla po celou dobu pod dozorem památkářů.

Ani nechci vyvolávat polemiku o tom, co se majitelům podařilo a co naopak zvládli méně.

Pojďme si raději přiznat, že výsledek mile překvapil. A to i přes neustále diskutovaný přístavek kuchyně, barvy fasády a podobně. Jasně, ti, co vědí všechno nejlépe, vědí také nejspíš, jak kupříkladu obtančit současné přísné normy a požadavky na zprovoznění restaurace, které se od doby, kdy byl zámeček postavený, sakra změnily.

Měli bychom vzít v potaz skutečnost, která je na celé věci nejdůležitější. A sice, že se majitelům podařilo zachránit a vrátit do mstišovské obory objekt, který k ní neodmyslitelně patří. Je s ní spjatý dlouhou genezí, sahající až k roku 1702, kdy ho kníže František Karel Clary-Aldringen nechal postavit.  Vzkřísili Lovecký zámeček, který definuje genius loci tohoto místa a celé lokality, i pro generace příští.

Snažme se proto vnímat dokončený projekt ze všech úhlů a s ohledem na fakt, že tu taky nemusel být. Buďme rádi, že se po něm neslehla zem, jako tomu bylo třeba v případě Městských lázní v Teplicích a u celé řady dalších historických objektů. U kapliček, hotelů, vil, kostelů a podobných dominant, jejichž ztráta byla a je pro charakter dané lokality zásadní a bohužel nevratná.  

About Ilona Kaulfuss

Vydavatelka, editorka a redaktorka magazínu DEZERT. V pauzách copywriterka, lektorka novinařiny a tvůrčího psaní. Celý život špatná milenka, skvělá kuchařka, lovkyně perel, insightů, příběhů a nevyléčitelný introvert. www.ilona-kaulfuss.eu

View all posts by Ilona Kaulfuss

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.