Proboštovský rybník je místo, kde se skvěle relaxuje. Hlavně mimo sezónu, kdy tu potkáte jen pár pejskařů. Absence davu občas vyvolá v místních kačenách dojem, že musí využít každé příležitosti, jak se dostat ke žvanci. Jakmile proto zahlédnou někoho na břehu, slétávají se k němu po desítkách. Jako přistání boeingů, brzdí vystrčenýma nohama o vodu. Překvapila mě jejich náklonost, protože v létě vás většinou ignorují, neb mají volata plná. 

Rybník je výraznou dominantou Proboštova a tvoří společně s lesoparkem zdejší reakreační zónu. Místní si ho náležitě užívají. V létě ke koupání a v zimě k bruslení, pokud tedy nějaká zima je. Mimochodem z trnovanského sídliště je to sem deset minut pěšky. V loňském roce plánovala MO Českého rybářského svazu, která Proboštovský rybník udržuje, jeho odbahnění, opravy hráze a břehů. Nekonalo se. Snad se zadaří letos.

O Proboštovském rybníku padla první písemná zmínka v polovině 18. století. Tehdy tu stála víska s dvacítkou domů, která patřila knížeti Clary Aldringenu. Ten vlastnil i velkou bažantnici, anglický park s mohutnými duby a alejemi. Po rybníce i tehdy, stejně jako dnes, plavaly kachny a husy. 

Na okraji parku stála myslivna, kde se scházela tzv. lázeňská kávová společnost. V roce 1918 myslivnu koupila místní Dělnická tělocvičná jednota a přetvořila ji na Dělnický dům, který koncem války vyhořel. V roce 2001 tu vedení obce nechalo postavit obecní radnici, mimochodem architektonicky zdařilý počin.

Co se povodní týče, zaznamenaná tu byla jedna v roce 2002. Voda tehdy zaplavila částečně zahrádky pod rybníkem a vylila se z potoka až do Sobědruh a do níže položené zástavby.

K Proboštovskému rybníku se váže pověst o zlém hastrmanovi. Ten měl sedávat v koruně mohutného dubu na břehu a strašit malé děti. Jednou šel kolem ovčák s ovcemi. Hastrmana chytil za límec a majznul s ním do rybníka. Na hladině se udělala velká kola a z rákosí se ozvalo skřehotání. Lidé ovčáka varovali, že mu tak hastrman vyhrožuje pomstou. 

Ovčák se dlouho rybníku vyhýbal. Po několika letech, kdy všichni na událost zapomněli, šel zase po břehu. Byl unavený, sundal si boty, posadil se a zmožené nohy strčil do vody. Když se večer nevrátil domů, šli ho lidé ze vsi hledat. Na břehu rybníka už ale našli jen ovčákův kabát, jeho boty a na hladině klobouk. Hastrman se po tolika letech nakonec pomstil.  

About Ilona Kaulfuss

Vydavatelka, editorka a redaktorka magazínu DEZERT. V pauzách copywriterka, lektorka novinařiny a tvůrčího psaní. Celý život špatná milenka, skvělá kuchařka, lovkyně perel, insightů, příběhů a nevyléčitelný introvert. www.ilona-kaulfuss.eu

View all posts by Ilona Kaulfuss

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.