Duchcov – Hodnotit výkony dětí na pěvecké soutěži je náročné. Osobně bych nejspíš rozdala medaile všem. Za odvahu stoupnout si před plný sál, nesesypat se a začít zpívat. Tak, jak to ve středu 24. ledna 2024 předvedlo v duchcovském kulturním centru 46 dětí na 22. ročníku soutěže Duchcovský skřivánek.
Ono se řekne, zpívej
Soutěžily děti, které nemají profesionální základ třeba z uměleckých škol. Malí amatéři, kteří kývli na šanci zkusit si to. Tak, jak to vidí u velkých pěveckých hvězd. Mít sólo na pódiu před obecenstvem. Stát na prknech, která znamenají svět. S průpravou pomohly soutěžícím učitelky, zapojili se i rodiče. Odvahu už musely děti posbírat samy. A právě za ní jim patří naše hluboká poklona.
Mikrofon bude
Připravit takovou soutěž dá spoustu práce. A z každé akce si pracovníci Kulturního centra v Duchcově odnášejí poznatky a zkušenosti pro akce další. U středeční soutěže všechno skvěle klapalo. Přesto došlo k tomu, že zejména menší děti neuzpívaly bez mikrofonu celý sál a na jeho konci už je nebylo téměř slyšet. „Nevěděli jsme, jak děti, které na mikrofon nejsou zvyklé, na něj zareagují. Pravda je, že v zadních řadách už bylo hůře slyšet. Rozhodli jsme se, že na příštím ročníku už mikrofon bude,“ slíbila pracovnice centra, Pavlína Paušová.
O pořadí šlo až v poslední řadě
Školkové děti si do soutěže připravily jednu písničku. Děti ze základek jednu národní a jednu podle vlastního výběru. Výkony byly poměrně vyrovnané, takže porota neměla jednoduchou práci. Nakonec rozhodla, že děti z mateřských škol ocení všechny. Za odvahu.
A děti ze základních škol?
V kategorii 1. a 2. tříd zvítězila Linda Balejová, druhá se umístila Denisa Hrbáčková a třetí místo obsadily dvě soutěžící, Eliška Bělohradská a Kamila Vohánková.
V kategorii 3.-5. tříd získala prvenství Barbora Jiříková, druhé místo vybojovala Anežka Žaludová a i v této kategorii se o místo třetí podělily dvě soutěžící: Kristýna Valentová a Viktoria Dubino.
V kategorii 6. tříd, které se zúčastnily pouze dvě soutěžící, nepřidělila porota cenu žádnou.
Jak jsem zmínila. O pořadí jde až v poslední řadě. Ocenit je třeba přístup všech soutěžících a podpořit je, aby v načaté cestě dál pokračovali. Kdo ví, třeba některý z nich bude za deset, patnáct let vyprodávat největší sály. A vlastně… Vždyť docela stačí, když si občas zazpívá. S chutí a třeba jen tak, pro radost, pro potěšení druhých. A co na letošní ročník říká Pavlína Paušová? „Mnohé z dětí nemají jinou možnost vystoupit na veřejnosti. Z naší soutěže si tak odnášejí cennou zkušenost, motivaci a velký zážitek.“
