Na Bžansku slavili v sobotu 29. ledna masopust. Od rána na dvoře obecního statku zdobili velký žebřiňák a traktor na převážení účastníků masopustního průvodu. Dolaďovaly se jednotlivé masky, elixíry posilovaly jednu i druhou nohu, zvonily štamprličky a všechny příchozí zdobil kromě masek úsměv. V takové společnosti nemohlo být jinak, než báječně.

A to i přesto, že studeně fučelo, slunce si někdo na celou sobotu zabookoval a k zemi se nekompromisně snášel déšť.

Maškarní průvod vyrazil kolem desáté z Bžan do Lbína ke staré hospodě, kde už čekali místní s dobrou náladou a občerstvením. Na zastávce se tančilo jak o život, pilo, baštily se dobroty a podobný scénář se opakoval i na zastávkách v Hradišti, ve Lhenicích, v Mošnově a Bukovicích. Kdo měl nohy tančil a se zvyšováním hladiny elixírů v krvi přibývali postupně i zpívající odvážlivci.

V tanečním reji bylo možné zahlédnout hnědého i růžového medvěda, které naháněl statný medvědář. Jeptišku s matkou představenou, které dohlížely na dodržování dobrých i špatných mravů. Prase s řezníkem, kteří spolu křepčili, jako kdyby nikdy žádné zabíjačky nebyly, střapatce s vysokou čepicí, který si někde zapomněl cep, kostlivce, co naopak svoji kosu nezapomněl, půvabného koníka, černouška, který nejspíš zdrhnul z reklamy na kávu, nevěstu s mohutným plnovousem a žlutou kytkou, která hledala svého ženicha, bludičku, co byla nejspíš zakletou princeznou, selku, která nenechala jednu tvář na pokoji a všechny zdobila zdravým rtěnkovým ruměncem.

Do masopustního mumraje se úspěšně pletli herci z Divadla V Pytli Petra Solaře, kteří mají v popisu práce posichrovat na podobných akcích ještě větší mumraj. To, aby nebylo smutno, aby už vůbec nebylo plíživě, pochmurno nebo zataženo, aby si blbá nálada spakovala saky paky a táhla. A dařilo se. K pohodě v duši vyhrával Dechový kvartet pana Beneše a všichni rozkopali pomyslné ploty, aby k sobě měli blíž.   

Masopustní průvod, značně posílený občerstvovacími etudami na jednotlivých zastávkách, se po jízdě obcemi vrátil zpět na bžanský statek, kde byly pro vyčerpané účastníky průvodu připravené zabíjačkové dobroty.

Závidím.

Našim předkům, že neměli televize, počítače, chytré ani blbé telefony. Že pořádali akce, jako byly masopusty a dokázali se na nich vyřádit do zásoby. Tak výživně, že při dlouhých zimních večerech, když kolem jednoho stolu drbali peří z nebohých hus, uměli vyprávět příběhy a zážitky bez přehazování programů v týví. Tak dlouho, dokud je nechytla křeč do ruky a oči se únavou nezavřely.

A mám radost.

Že je pořád ještě spousta lidí, kteří ctí a dodržují tradice, nepletou si Santu s Ježíškem, vědí, co znamenají Velikonoce, co byl masopust a umí se bavit tak, že vás infikují minimálně na celý den.

P.S. Podrobnosti o masopustu najdete pod fotogalerií.

MIMOCHODEM, VÍTE, CO JE MASOPUST?

Masopustem (oslavami předjaří) je označované období od Tří králů do Popeleční středy. U nás má dlouhou tradici už od 13. století. Masopust je mimo jiné obdobím půstu (maso-půst), kdy se z jídelníčku vynechávalo maso. Lidé se v tomto čase nezříkali jenom jídla, ale i věcí, které pro ně byly zbytečné. (Takový generální úklid ve střevech i v domácnostech před jarem.) Dnes se masopustní tradice dodržuje v upravené podobě. Konají se průvody vesnicemi, masopustní zábavy, veselice a karnevaly. Čtyřicetidenní bezmasý půst po Popeleční středě už ale většinou nikdo nedrží.  

Od Tří králů do Popeleční středy se lidé na dlouhý půst před Velikonocemi řádně připravovali. Hlavní masopustní oslavy připadaly na tři dny před Popeleční středou. Byla to masopustní neděle, pondělí a úterý. (Data jednotlivých dnů jsou pohyblivá, podle toho, na který den připadají Velikonoce.) Popeleční středou startovalo období půstu, které trvalo až do Velikonoc. Ty letos začínají 15. dubna Velikým pátkem a končí 18. dubna na Velikonoční pondělí.

TUČNÝ ČTVRTEK  (letos 24. února 2022)

Třídenním masopustním oslavám předcházel Tučný čtvrtek, kdy lidi měli jíst a pít co nejvíc, aby si udělali zásoby na období půstu. Konaly se zabíjačky a připravovaly dobroty na třídenní oslavy. Klasickým čtvrtečním jídlem bylo knedlo vepřo zelo.

MASOPUSTNÍ NEDĚLE  (27. února 2022)

Na masopustní neděli se konaly masopustní tancovačky, bály, lidé hodovali a veselili se. Oblíbeným zvykem byly Jalové hody, kdy si ženy z vesnice zaplatili muzikanty i hospodu a pořádaly zábavu samy pro sebe, bez mužů.

MASOPUSTNÍ PONDĚLÍ  (28. února 2022)

Tancovačky nechyběly ani na masopustní pondělí. Nesly název mužovské bály a směli na ně jen manželé. Pro svobodnou chasu nebyl vstup povolený. Na mužovských bálech selky při tanci hodně vyskakovaly. Věřilo se, že jak vysoko selka skočí, tak vysoko jí vyroste obilí, len nebo konopí.

MASOPUSTNÍ ÚTERÝ  (1. března 2022)

Masopustní úterý bývalo vyvrcholením masopustních oslav. Vesnicí od rána procházel masopustní průvod maškar, který nesměl vynechat jediný dům. U každého se zastavoval a jeho účastníci dostali malé občerstvení, za které zazpívali a zatančili.

V některých krajích vtrhávaly maškary do domů, kde honily mladé dívky a hospodyně, které se pak musely vykoupit. Mezi domy milenců se vysypávaly cestičky pískem a na vrata stavení se malovala srdce. K oblíbeným masopustním recesím patřilo například vynášení trakařů na střechu domu nebo stoliček od zápraží do rybníka.

Úterý se neslo ve znamení loučení s masopustními oslavami. Někde ho symbolicky znázorňovaly máry, na kterých ležela figurína masopustu, kterou bývala nejhřmotnější maska, jako třeba basa nebo úctyhodný tlouštík. Konal se soud, na kterém byl později masopust odsouzen a popraven.

Někde masopust zakončovali pochováním basy. Šlo o symbolický slib muzikantů, že v průběhu postní doby si na své nástroje nezahrají a také se nebudou konat taneční veselice. Jinde zase pochovávali Bakchuse, boha vína a veselí. (Například v Milevsku, kde tuto tradici udržují dodnes.)

Masopustní zábava končila půlnocí, kdy úderem 12. hodiny ponocný zatroubil na roh. Rychtář vyzval lidi, aby se rozešli do svých domovů, protože nastala Popeleční středa, která zahajovala přísný čtyřicetidenní půst. Věřilo se, že kdyby tanec a veselice přetáhly půlnoc, objevil by se mezi lidmi ďábel v podobě cizince v zeleném kabátku.

POPELEČNÍ STŘEDA  (2. března 2022)

Na Popeleční středu ráno se ještě naposledy jedly mastné rohlíky s mlékem nebo kávou, ale oběd už byl přísně postní. Od Popeleční středy se pokrmy musely obejít bez masa. Vařily se luštěniny, tvaroh, vejce, zelenina a pekl chléb. Neděle se do půstu nezapočítávají, a tak má období do Velikonoc v podstatě 45-46 dní.

Lidé chodili na Popeleční středu do kostela pro popelec, což bylo označení křížkem, které kněz uděloval věřícím na čelo posvěceným popelem. Někde dodržovali ještě PYTLOVÝ ČTVRTEK, kdy se dojídaly poslední zbytky z masopustního hodování a všechno se „zpytlovalo“.

MASOPUSTNÍ MASKY

Masopustní masky, maškary, měly za úkol pobavit a obveselit. Průvod se neobešel například bez medvědáře, který si na řetězu vedl svého medvěda. Ten sloužil jako symbol plodnosti, když u stavení tančil s hospodyňkami. Mezi symboly plodnosti patřily i masky ženicha, nevěsty nebo cikánky s kočárkem a zvířecí maškary jako byl kůň, kohout nebo čáp.

Oblíbená byla kobyla, kostým, ve kterém šli dva lidé, nebo šašek, který bičem odháněl lidi bez masek, bába s nůší, kominík, hejtman, myslivec nebo střapatá postava s cepem.

(Zdroje: Wikipedie, radimejak.cz)

About Ilona Kaulfuss

Vydavatelka, editorka a redaktorka magazínu DEZERT. V pauzách copywriterka, lektorka novinařiny a tvůrčího psaní. Celý život špatná milenka, skvělá kuchařka, lovkyně perel, insightů, příběhů a nevyléčitelný introvert. www.ilona-kaulfuss.eu

View all posts by Ilona Kaulfuss

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.