Odhalila jsem, že jsem psychopat.
Že mí přátelé jsou rovněž psychopaté.
A nejspíš také většina mých nepřátel.
V německém magazínu Merkur vyšel nedávno článek o tom, jak černá káva a psychika jedno jsou. Moje profesionální deformace mi káže všemu nevěřit, a tak jsem na konci článku hledala pointu v podobě zdvihnutého prostředníku a smajlíka s roztrženou hubou od ucha k uchu. Ale nikde nic. Takže si následující informace trochu provzdušněte vlastním nadhledem, ať se z nich neosypete. Nota bene, když jste občas schopní dát za černou kávu hlavu na špalek jako já.
Výzkum vědců z Innsbrucku, kteří přišli na převratný objev, že černou kávu pijí především psychopaté, nastartovala nejspíš teze: Černá káva je jako černá duše.
Ráno bez šálku kávy je pro mnoho z nás nepředstavitelné. V mém případě jde o přímou úměru. Dostanu kávu – vstanu. Nedostanu kávu – polibte mi… A jsou mezi námi i ti, kteří milují nejčernější ze všech káv – kafe bez mléka, cukru a jiných přísad. Tedy, prostou chuť hnědého kávového bobu. Hořkou, svírající, slibující stav nadpozemské kofeinové euforie. A přesně tahle láska vážení, vede podle vědeckých mozků z Innsbrucku jednoznačně do pekla.
Na vzorku 953 nic netušících chudáků zjistili, že se osobnostní rysy, typické pro psychopaty, objevovaly především u těch jedinců, kteří upřednostňovali hořkou chuť kávy. To ale není všechno. Podle studie může závislost na hořké kávě rovněž předpokládat i jistý sklon ke každodennímu sadismu. Takže to shrňme: Mezi hořkou kávou a sadistickými, psychopatickými, ale i jistými narcistickými sklony existuje přímý vztah.
Předpokládám, že si vědci z Innsbrucku vzali po dokončení téhle náročné studie dovolenou a odjeli na zasloužený odpočinek na Guatemalu, která v produkci kávy strčí ostatní destinace do kapsy. A nejspíš se ani tam nepřestanou vrtat v teorii, že chutě člověka jsou jasným předobrazem jeho duše a osobnosti.
