K přírodě a k dobrodružství jsem měla od mala blízko. Hltala jsem knihy Jaroslava Foglara a E.T. Setona a kdyby v době mého dětství byl povolený skaut, s největší pravděpodobností bych v něm uvízla. Třeba jako sestra Lasička.
Současný růst zájmu o Skauting po jeho znovuobnovení je nepřehlédnutelný. Od roku 2006 se členská základna rozšířila o celých 50 procent a dnes má Junák – český skaut bezmála 61 tisíc členů. V čem spočívá přitažlivost skautingu a co současným dětem členství ve skautu poskytuje, o tom jsme mluvili s vedoucím skautského střediska Dvojka Teplice a členem Městského zastupitelstva Teplice, Jakubem Mráčkem.
Jak jste se ke skautingu dostal?
Můj příběh byl tehdy, v roce 2003, netypický. Přišel jsem na skautskou schůzku na pozvání kamarádky na prahu plnoletosti. Prostě mě lákalo být s dětmi a vymýšlet pro ně program. Dneska už to tak mimořádný úkaz není. Do našeho střediska přicházejí dospělí rok co rok.
Našel jste to, co jste hledal?
Předně to pro mě byla příležitost, a to nejen k vedení. Asi jsem si to v těch začátcích neuvědomoval, ale i pro dospívající a dospělé toho skauting nabízí strašně moc. I když to může znít otřepaně, ale řeknu to. Skauting je seberozvoj. Naučil jsem se hodně o sobě i o lidech kolem sebe, přijal do té doby nemyslitelné výzvy: naučit se vařit pro sto lidí, zorganizovat velkou akci, stavět dům z cihel i ze dřeva. A taky, jak je u skautů časté, jsem v našem středisku poznal svoji manželku.
Jaký je váš největší zážitek?
To je nesmírně těžké vybrat. Mohl bych vyprávět o roverských expedicích do Tater nebo Julských Alp (roveři jsou skauti ve věku středoškoláků), o atmosféře táborových ohňů, o přípravě nočních her. Nakonec to ale asi byl skautský slib. Konal se nad ránem na skalní vyhlídce vysoko nad řekou…
Co skauting přináší současným dětem?
Získají sebevědomí a hlavně, naučí se pracovat se svým strachem. Dřív jsem si myslel, že tou největší devizou skautů je schopnost spolupráce, ale to se dneska naučíte i ve škole. Poznat důvěru kamarádů a zároveň být i sám důvěryhodný, překonávat sám sebe, vážit si sebe i lidí ve svém okolí, to dokáže účinně pěstovat skauting. Nevidím v téhle oblasti konkurenci.
Náhled společnosti na skauting se postupem doby po revoluci rapidně změnil. Je něco, co vás v této souvislosti v poslední době příjemně překvapilo?
Jednoznačně pozitivní přijetí neskauty a rodiči. Vstupoval jsem do hnutí v době, kdy skaut byl tak trochu pro posměch. To se hodně změnilo, tři příklady:
– Dneska děti na sv. Jiří, což je patron skautů, chodí hrdě v kroji do školy a spolužáky to zajímá.
– Druhým rokem pořádáme tzv. Sigma kurzy pro rodiče našich dětí. To je seriál setkání, na kterých skauting dospělákům představujeme. Zájem je velký.
– Když teď stavíme novou klubovnu a organizujeme k tomu na HitHit.com internetovou sbírku, přispívají nám skauti z daleka i rodiče bývalých členů. Nejvíc mě ale těší, že sami skauti a jejich rodiny nabízejí vlastnoručně připravené odměny pro přispěvatele. Pro mě je to důkazem opravdu živé komunity, ze které mám velkou radost.
Zmínil jste stavbu nové klubovny, původní už nestačila?
Počet členů u nás za posledních 10 let vzrostl dvojnásobně. Dnes máme asi 215 lidí. To znamená, že každý den v týdnu máme schůzky a některé oddíly se do své klubovny fyzicky nevejdou. Naštěstí nám tepličtí evangelíci půjčují zahradu, takže když se schůzky překrývají, vejdeme se tam. Zkrátka: Ten provizorní likusák, postavený s výhledem tří let, oslaví letos 50. narozeniny a pro nás je už zatraceně malý.
Věříte, že se projekt podaří dotáhnout do konce?
Právě jsme získali stavební povolení a jen co nabude právní moci, začínáme kopat! Koupili jsme pozemek v Trnovanech za ředitelstvím policie, zbourali ruinu a teď se pustíme do stavby. Hotovo by mělo být v závěru příštího roku. Zatím jsme proinvestovali necelé 3 miliony a celkové náklady jsou 6,5 milionu. Momentálně se snažíme získat část prostředků internetovou sbírkou na HitHitu. Do 9. listopadu musíme vybrat alespoň 222 tisíc, jinak se peníze vrací. Zatím jsme na 67 procentech, takže ano. Věřím, že cíle dosáhneme.
Ing. Jakub Mráček
Vystudoval makromolekulární chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Od roku 2008 vyučuje chemii na teplickém gymnáziu a posledních 10 let vede skautské středisko Dvojka Teplice. V posledních dvou obdobích pracuje také jako člen zastupitelstva za VOLBU PRO TEPLICE. Chová včely, žije v Teplicích a s manželkou Lídou mají dvě děti.
