„Nemám ráda kočky, a tak vám nic nedám.“
Reakce nejmenované starostky na Teplicku jako odpověď na žádost od zástupců jednoho z útulků pro kočky o dotaci obce. Žádost následovala po tom, co pracovníci útulku nechali v obci na vlastní náklady odvézt na veterinu a vykastrovat několik tamních toulavých koček. Aby se zvířata dál nemnožila a nebyly jich plné útulky. Vyhladovělých, nemocných, polomrtvých. Není totiž výjimkou i březí půlroční kočka.
Nebudu tu rozvíjet příběhy o zvířatech, která se zničehonic ocitnou na ulici, nebo se tam už narodí. Není mým cílem ani dohnat vás k vzteku, k pláči, či k podobnému pocitu, jako je beznaděj. Pokud se o téma hlouběi zajímáte, článek o probematice toulavých koček, který jsem před časem napsala pro E-Teplicko, najdete TADY.
Dnes to nebude o zvířátkách
V této uvaze se zaměřím na rozhodnutí paní starostky. Na ono verbálně neukočírované a diplomaticky nešťastné vyjádření, podpořené dětinskou vzdorovitou reakcí. Zaměřím se na neobratný způsob, jakým o žádosti rozhodla nejvyšší představitelka samosprávy. Člověk, kterého si lidé zvolili do čela, aby reprezentoval jejich zájmy i je samotné. Žena, která posílená mocí očividně nedokáže relevantně zpracovat své pocity. Demonstrace čistě osobních zájmů, emocí a nálad do komunikace nejvyšších představitelů obce s veřejností rozhodně nepatří.
Vzhledem k tomu, že občas na zastupitelstvech sedávám, mohu potvrdit, že zmiňovaná paní starostka není v podobných projevech jediná. Impulsivními reakcemi zvolených zástupců samosprávy to na některých zastupitelstvech obstojně vře. V téhle souvislosti je škoda, že lidé na zasedání chodí tak málo. Měli by je navštěvovat častěji, třeba jako fotbalová utkání. Někdy jsou zastupitelstva poměrně zábavná a o adrenalin také nebývá nouze. Navíc jako bonus k neupravovaným informacím získají dotyční daleko ostřejší obraz o každém představiteli a v následujících volbách se znáze rozhodnou, koho volit.
Někdy s tím nic nenaděláš
Ale zpátky k paní starostce. Zástupci útulku svoji žádost směrovali na obec. Nikdo po představitelce obce nechtěl, aby nazvedla zástěru a vytáhla z kapsy pár stovek. V momentě, kdy věděla, že bude rozhodovat subjektivně, protože má ke kočkám vztah, jaký má, měla raději mlčet a žádost postoupit dál zastupitelstvu. To by dotaci buď schválilo nebo zamítlo. Jenomže paní starostka upustila páru, jako kdyby rozhodovala o penězích, které má schované doma pod polštářem.
Mimochodem, transparentně o její osobnosti vypovídají i webové stránky obce, které diriguje a píše sama. Na první pohled jednoho napadne, jestli to není vtip. Jestli jde skutečně o regulérní web. Články paní starostky se totiž hemží výrazivy a zdrobnělinami, jako kdyby na web psala kuchařka z mateřské školy a cílila obsah na předškoláky.
A ještě něco. Pokud někomu vrtá hlavou, jak může sama starostka rozhodovat o financích, v tomto směru dotčená představitelka obce nepochybila. Pokud zastupitelstvo nestanovilo limity a maximální výše o kterých může rozhodnout, má starostka právo rozhodovat a jednat za obec i v zásadních a finančně významných záležitostech, aniž by je předem schválilo zastupitelstvo.
Mělo by to ovšem být způsobem, který je hoden jejího postu.
