Osecké nádraží má půvab starých venkovských železničních stanic s červenými muškáty, zapomenutým výpravčím, vlezlou vůní karbolu, tichem, které jako lokaj hází ručník vlaku, co se má každou chvíli odněkud přiřítit. Typicky vyfešákovaný žlutý domek s červenou střechou, s nezbytným tetováním v podobě informačních tabulí dřepí v hájemství něžné náruče okolního lesa.
Nevyvětratelná libozvučnost odvěké dojmové pauzy v krajině, která obtěžkaná pražci a svázaná tunami kolejnic slibuje netušené dálky, ale i duševní sanatorium a často taky úprk od všeho a všech. Osecké nádraží je romantikou zasažené až ke kořenům. Je to jedno z těch nádraží, kde bych s nadšením točila poetický film, pohádkový sladkobol, anebo bych si tu střihla i nějaký psychedelický filmový úzus…
Kromě usebrání, kterého si tu můžete dopřát na kila, když budete sami se sebou v souladu, sem můžete přitáhnout i své potomstvo a důkladně, v zájmu let příštích, ho naočkovat zájmem o železniční dopravu.
ŽELEZNIČNÍ EXPOZICE NA NÁDRAŽÍ V OSEKU
– Byla otevřená v květnu roku 2014.
– Přináší obecné informace o historii železnice a také o moldavské trati. Jsou tady desítky exponátů.
– Spravuje ji Klub přátel Krušnohorské železnice.
– Vznikla proto, aby v expanzi modernizace nezmizely ze světa věci, které dokládají historii železnice a současně jsou načichlé nostalgií, kterou k životu potřebujeme, abychom neokorali.
– Původně měla být v Hrobu. Z důvodu vysokého nájmu se přešlo k variantě skladiště v Oseku. To ale kvůli nepřizpůsobivým vyhořelo. Nakonec pomohlo město a poskytlo prostory na oseckém nádraží, které měly zůstat uzavřené.
– V prostorách už stál mechanický přístroj na ovládání výhybek a návěstidel z roku 1940, vyrobený v německém Düsseldorfu. Stal se nejstarším exponátem sbírky.
– Prvním zachráněným exponátem správců byl kompostér z dubského nádraží. To je zařízení, které do kartonové jízdenky dokáže vytlačit datum. Mimochodem, časem k němu přibyl i trezor na jízdenky.
– K vidění jsou tu otočné válce s jízdními řády z hrobské stanice. Zajímavý je telefon s kličkou na odesílání zpráv morseovkou z Louky u Litvínova. Zaujme stojan na lyže – jeden takový se podle Michala Švece pořád ještě vozí ve vlaku, který jezdí z Drážďan do Altenbergu. Trůní tady čepice výpravčích, metály, návěstidla, semafor, můžete se kochat vláčkem, který sviští krajinou na modelové železnici a potěšit oko i mysl spoustou dalších úžasných věcí s cejchem minulosti.
– Nadšenci kolem moldavské dráhy stále zachraňují další exponáty s vazbou na železnici. Současné prostory ale nejsou nafukovací. A tak je aktuálně trápí klasika. Nerudovské Kam s nimi.
– Železniční expozici v Oseku můžete navštívit každou třetí sobotu v měsíci, v době od 9 do 15.30 hodin. Letošní sezóna byla zahájená v sobotu 16. května.
