Na 10. červen připadá na Světový den secese. Svátek upozorňuje na důležitost zachování architektonického, potažmo secesního dědictví. Letošní osmý ročník je věnovaný konkrétně secesní okenní vitráži.
V Teplicích bychom našli řadu secesních domů, ale také bohužel i řadu míst, kde tyto domy nahradila moderní tuctová zástavba. Nebudu vám zvedat hladinu adrenalinu a představím jednu z nejvíce fascinujících teplických staveb s prvky secesního slohu.
Vila Gustava Jirsche
Jedná se o rodinnou vilu významného teplického architekta Gustava Adolfa Jirsche. Jde o dům na rohu ulic Pod Doubravkou a Josefa Suka. Ano, ten dům s věžičkou, která evokuje fantazii, probouzí sny, představy a rytíř, který jí hlídá, má z těch zasněných pohledů vzhůru občas plezír. Kdyby mu stáním nezkamenělo tělo, možná by se trochu nespolečensky zlomil v pase, aby se těm našim představám od srdce zasmál.
Jako děti jsme snily o pokojíčku, vybudovaném přímo ve věži. Později, při randění, jsme sny posunuli na vyšší level. Představovali jsme si ve věži romantickou ložnici s výhledem na hvězdné nebe. Mimochodem, jestli patříte k podobným snílkům a doma přehrabujete miliony vidlemi, máte šanci. Vila Gustava Jirsche je v současnosti na prodej.
Arts and Crafts
Jako termín dostavění budovy se ponejvíce uvádí rok 1900. Našla jsem ale zmínku i o roce 1906. Jisté je, že vila vyrostla v rámci tehdejšího rozšiřování šanovského zahradního města. Objekt nese znaky hnutí Arts and Crafts, které se rozvíjelo v letech 1880 až 1900 a bylo předchůdcem secese. Šlo o reformátorské hnutí, o protest proti tehdy sílícímu vlivu industriální jednoduchosti, která pronikala do architektury. Směr Arts and Crafts proti tomu prosazoval kvalitně zpracované dekorativní návrhy a také dokonalý řemeslný fortel středověkých mistrů. Je vám ten směr blízký i dnes? Mně určitě ano.
Směs stylů
Vile Gustava Jirsche se mezi lidmi občas říká Dům s rytířem. To díky zmíněnému rytíři, který se sice v pase neláme, zato ale v nároží důstojně hlídá věž, 25 metrů vysokou, s hrázděným prostorem na vrcholu. (To je ta snová ložnice. :-)). Kromě secese se tady potkávají i další architektonické styly. Když Jirsch stavěl své sídlo, měl zjevně snahu vytvořit něco mimořádného. Musí se mu nechat, že se dílo podařilo.
Vila představuje projekt, ve kterém se mísí Heimatstil, populární na začátku 20. století, s prvky poněkud studené německé hradní architektury (promiň, rytíři, ale jsi důkazem), dále s historismem a folklorismem. Secesi pak vystopujeme ve štukové výzdobě, ve stylu, kterým je tvarované hrázdění, v členění oken zejména na západní fasádě, ale také na okenních vitrážích v interiéru.
Plagiát podle polského originálu?
Informované zdroje uvádějí, že architekta měla inspirovat k výstavbě teplického Domu s rytířem nejspíš vila Schwarzer v polském Coselu, v dnešním Kedzierzyn-Kožle. Autoři knihy Teplice: architektura moderní doby 1860-2000 zašli dokonce ještě dál a tvrdí, že vzhledem k podobnosti obou budov lze mluvit v případě teplické vily o jasném plagiátu. No, popřejme architektovi Jirschovi klidné spaní, co se mě týče, je mi fuk, kde vzal mustr. Jisté je, že jeho vila, od roku 1958 památkově chráněná, patří už více než století k nejkrásnějším domům v Teplicích. A šmytec!
Gustav Adolf Jirsch
Narodil se v roce 1871 v Teplicích. Architekturu vystudoval na liberecké průmyslové škole kde chodil do třídy například s Rudolfem Bitzanem. Nejvýraznější stopy zanechal jako autor mnoha šanovských vil. Jeho mistrovským projektem jsou ale Kamenné lázně. Ty získaly svoji současnou podobu v letech 1910-1911 právě podle jeho návrhu, vytvořeného ve spolupráci s Edmundem Arnimem. Dokončení nové podoby lázní se Jirsch už nedočkal. Zemřel v Teplicích, v roce 1909, ve svých 37 letech, na tehdy nevyléčitelnou chorobu.
Zdroj: Wikipedie
