Duchcovská růžička a posbírané oblázky

Ve středu 23. února rezonovalo Kulturní centrum Duchcov poezií.

Konala se tu recitační soutěž Duchcovská růžička pro mateřské a základní školy v režii DDM Sluníčko a KC Duchcov. Jubilejní 20. ročník.

Z pódia zněly básně Hrubína, Skácela, Erbena, Seiferta, Šruta, Šiktance, Lukešové, Kratochvíla a dalších. Publikum si kromě jiných vyslechlo hned v několika podáních Skácelovu Uspávanku s Popelčiným oříškem. (Nejspíš TOP básnička současných školaček.)

Ten pocit, když na tebe míří fotoaparáty, ty se na pódiu ukloníš a slyšíš potlesk. Ani absenci červeného koberce pro hvězdy filmového plátna nebereš tragicky. Sláva je momentálně přece tak blízko, na dosah.

Duchcovským kulturním centrem zněla poezie…

Co na tom, že řada recitátorů ještě neumí nakládat s dechem, polyká koncovky, drmolí, neotevírá pořádně ústa a artikulace pak někde v koutě tiše pláče.

Co na tom, že soutěžící občas zapomenou slova a tréma je má osedlané jako Don Quijote de la Mancha svoji Rozinantu.

Co na tom…


V Duchcově vyhrál každý, kdo na to pódium dokázal vystoupat a zarecitovat.

Tohle středeční klání nemělo poražených a větrné mlýny odevzdaně svěsily své lopatky.

Mimochodem, zkuste si to. Jednou, příležitostně. Před haldou lidí něco zarecitovat.

Ať vás přejde takový ten sebestředný přetlak, že je nutné něco kritizovat.

Ať umíte ocenit, jak se děti na pódiu dokázaly poprat samy se sebou, se svým strachem, nervozitou.

Všichni, co v soutěži vystoupili, byli jednoduše vynikající. Už proto, že se přihlásili, že do toho šli.

A neméně skvělou práci tady odvedla i porota, které předsedala Vendula Mikulová z duchcovského Divadla M. Nějaký pátek se po podobných soutěžích potloukám a tahle porota, věřte mi, to dala na pohodu. Uměla povzbudit, když odněkud táhlo do úzkých. Uměla poradit, co příště ne, ale jinak dobrý a fajn, že jsi dorazil.

A tak by to mělo být.

Protože, víte co. Poezie a děti. Sebedůvěra, osobní růst, odvaha, snaha něco dokázat, tohle všechno tam bylo. A jestli si nabraly od každého z těch oblázků pro stavbu svého budoucího já jen trochu, nebojte, ony to doženou.

A jak rozhodla porota?

Čestné uznání obdrželi: Tereza Jelínková, Jan Slepička, Eliška Fišerová, Veronika Dvořáková, Zdeněk Andrle, Tereza Kopecká, Tereza Burešová a Lucie Kmochová.

Třetí místa obsadily Ella Zatloukalová a Ella Horáková.

Na místě druhém skončila Anežka Dbalá a Eliška Červená.

Pomyslné fanfáry pro soutěžící na prvních místech si letos vyslechly: Adéla Růžičková, Laura Balejová, Stella Popková a Zoe Steineckerová.

Všem, co se zúčastnili, velká gratulace!

[ngg src=“galleries“ ids=“34″ display=“basic_thumbnail“ thumbnail_crop=“0″]

Odesláním emailu souhlasí zájemce o newsletter s občasným zasíláním informací o novinkách, soutěžích a obchodních sdělení (maximálně 1x týdně). Svůj souhlas může v emailové komunikaci kdykoliv zrušit. Odesláním své emailové adresy současně vyjadřuje souhlas s ochranou osobních údajů (GDPR).

About Ilona Kaulfuss

Vydavatelka magazínu DEZERT, šéfredaktorka, copywriterka, autorka, krotitelka dvou vnuků a jednoho sebejistého francouzského buldočka. www.ilonytexty.cz

View all posts by Ilona Kaulfuss

3 Comments on “Duchcovská růžička a posbírané oblázky”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *