Horor a předsevzetí pro tento rok

Bylo to jako v hororu. Po vypuštění rybníka Barbory a výlovu ryb, chodil pár labutí dezorientován v ulicích města. Lidé je zachraňovali před auty a snažili se je navádět zpět k rybníku. Jak se ale zjistilo, voda po výlovu se nebude napouštět, rybník se nechá vymrznout. Situace byla zoufalá, k neutěšení. Trvala řadu dlouhých dní.

Občané města rozhořčeně telefonovali všude možně. Na policii, radnici a další pravomocné subjekty. Dokumentovali, co se děje na „sítích“, apelovali a soucítili s nebohými ptáky. Museli odolávat mimo jiné názorům, že jsou ty labutě hloupé, proč si neodletí jinam – než vyšlo najevo, že samy nemohou bez vodní hladiny vzlétnout.

Protest byl tak silný, že se nakonec rybník začal opět pomalu napouštět. Byl to tristní pohled, když ptáci, kdysi tak zářivě bílí, ťapkali bahnem až k pomalu narůstající hladině. Než mohli vzlétnout a odletět jinam. Veřejnost v jejich obhajobě obstála na jedničku a občanům města patří za starost a aktivitu velké poděkování.

A k začátku roku patří předsevzetí. Ještě před pár lety byl rybník Barbora uprostřed města přírodním unikátem a pro Duchcováky i návštěvníky chloubou i potěšením. Oproti jiným vodním plochám v okolí, které vznikly až v průběhu důlní činnosti, má rybník Barbora původ historický. Doc. Ivo Flasar, zoolog, zastával názor, že by měl mít i vyšší přírodní ochranu. Ornitolog Vít Zavadil (v současné době v zahraničí) vyzdvihl, že tento rybník je kromě jiného mimořádný tím, že je jediným hnízdištěm
racků chechtavých v Ústeckém kraji.

V současnosti bývá ale Barbora znalci přírody a ornitology považována za mrtvý rybník. Ještě před třinácti lety tu hnízdili, zimovali, nocovali a přelétávali různé druhy ptactva. Některé i chráněné. Stačí jmenovat a mnozí pamětníci si vzpomenou – labuť velká, bývalo tu až 40 jedinců, tři druhy potápek, lžičák pestrý, lyska černá, konipas bílý, rákosník obecný, strnad rákosní a desítky dalších, kteří hnízdí i v okolí a na rybník zalétávají.

Snad nejcitlivějším zásahem, který se negativně podepsal na celkové proměně, bylo poslední radikální odbahnění rybníku a s ním například zmenšení pobřežního rákosí. Od břehu je místo postupného svažování hned hloubka u dna. A rákosí dál ubývá. Trhá se a k vidění jsou jeho plovoucí ostrůvky.

Mám ale i dobrou zprávu. V současné době probíhají na městském úřadu opatření, aby se rybníku, kromě chovu ryb (v přiměřeném počtu), dostala ke slovu i ochrana přírody. Tím by Barbora opět získala zpět rovnováhu mezi potřebami, zájmy lidí a ochranou přírody, bez které se neobejdeme. Aby se rybník mohl opět stát chloubou a potěšením z pestrosti vodních ptáků a dalších živočichů pro Duchcováky i návštěvníky našeho města.


Odesláním emailu souhlasí zájemce o newsletter s občasným zasíláním informací o novinkách, soutěžích a obchodních sdělení (maximálně 1x týdně). Svůj souhlas může v emailové komunikaci kdykoliv zrušit. Odesláním své emailové adresy současně vyjadřuje souhlas s ochranou osobních údajů (GDPR).

About Věra Bartošková

Redaktorka VĚRA BARTOŠKOVÁ. Autorka, spisovatelka, publicistka, básnířka. Vydala několik sbírek básní, včetně haiku. Rovněž publikace, které se vztahují k ekologii a krajině pod Krušnými horami. Dříve pracovala jako šéfredaktorka Teplické revue a redaktorka v řadě médií.

View all posts by Věra Bartošková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *